Drašnice, male pobrežni misto se nachazi 10 km jižne od Makarske smerem k Dubrovniku. Dnes tu žije 300 obyvatel, ale koncem 19. stoleti tu žilo kolem 900 obyvatel!!!

Jmeno Drašnice nastalo od "drače žestice", což znamena trni, ktere roste ve velkem množstvi v arealu Dalmacie. Misto Drašnice je zaznamenamo již v tureckych dokumentech z konce 15. stoleti. Avšak život Drašnic začal bujet davno predtim. Zbytky materialni kulkury na tomto prostoru se datuji pres 8000 let zpet do dejin!!! Tenkrat se na našem pobreži,stejne jako po celem Mediteranu rozvijelo mladši kamenne obdobi - neolitik.

Hradby a zriceniny jsou pozustatky ad Iliru - davnych obyvatel balkanskeho poloostova. Zriceniny mely charakter staveni - utočište a pod velkymi hromadarni kameni byli pohrbeni Ilirove. Krome toho byly použivany jako vyhlidky. Menši čast kamenych hromad je v pobreži a vice je jich v zabiokovskem pasme, kde jsou i zriceniny.

Žilo se paralelne ve dvou pasmech zabiokovskem (v lete) a podbiokovskem pasmu (v zime). Na pobreži tenkrat nežilo tolik lidi jako dnes, protože to byly neklidne časy. Takovyto život trval prakticky až do 19. stoleti!!!

Pred Drašnicemi se nachazi ostrov Hvar. Pred par stoletimi pred Ježišem Kristem, Rekove kolonizovali naše ostrovy. Mezi nimi byl i Hvar, jehož dnešni jmeno ma koreny ješte z predantickeho obdobi - Pharos. To je recky nazev.

Když zeslabla nadvlada Reku,využili toho Rimane. Zavladali reckymi koloniemi a začali vytvaret kolonie vychodni časti Jadranskeho pobreži. Zavladli na vychodnim pobreži a zustali zde kolem 500 let!!! Život pod rimskou vladou byl mirnejši a proto se lide začali stehovat na Makarske pobreži a sem patri i mala perla Drašnice a jine vesnice. Zbytky takovych sidel zustaly i v blizkosti Drašnic smerem k Dubrovniku.
Na vetšim arealu, na kterem dnes rostou olivy bylo sidlo z doby rimske vlady. Jinak v techto mistech se stale žije od davnych dob - nedaleko od vetši kamenne "hromady" vzniklo anticke sidlo. Mužete si zde nasbirat stavebni i kuchynsky keramicky material!!!

Rika se, že toto sidlo zničili neznami barbari, kteri timto krajem "padili" po padu rimskeho carstvi z vychodu na zapad do dnešni Italie a Francie.

Začatek stredniho veku - t. zn. obdobi od 8.-11. stoleti je velmi matne a nevi se presne co se delo na Makarskem pobreži. Existuje jen malo dukazu o tehdejšim živote. Nedaleko od techto prostoru, na kterych bujel život v rimskem obdobi je začatkem 12. stoleti postaven kestelik sv. Mihovila nad sousednin mistem Igrane.

Koncem 15.stoleti vnikaji Turkove do Bosny a bosanske obyvatelstvo se stehuje na pobreži. Mezi nimi byli take františkani, kteri se rozhodli pro vystavbu kostela a klaštera
v Drašnicich. Avšak nebyli zvykli na "buru" a odešli 10 km dale na jih od Drašnic da vesničky Živogošće.

Ze 17. stoleti take nedaleko od od techto prostoru, na kterych bujel život v rimskem obdobi, kde se tenkrat žilo je postaven kostelik sv. Stipana, ale pravdepodobne na
stejnem niste byl kostel i predtim. Z ostatnich kostelu je tu ješte kostelik sv. Jurja na pobreži, to je i ochrance Drašnic, sv. Katu, sv. Jurja v "Sridi sela", sv. Roka na
Izbici a menši kaple ve vesničce Urlići.

Drašnice jsou tež znamy podle toho, že maji vyborne zachovale kamenne domky z podbiokovskeho pasma, ve kterem se bydlelo od velkeho zemetreseni v r. 1962. V tomto roce se začalo s vystavbou Jadranske magistraly. Diky tomu se pristehoval vetši počet obyvatel na pobreži. Turistika se začala rozvijet plnym prouden a to byi hlavni duvod stehovani k mori. Drašnice jsou male lokalni "Pompeje", protože v podbiokovskem pasmu je citit duch času, ktery byl stoletimi dominantni v techto mistech. Zde zustaly stare kamene domky, a pred nimi historicke nastroje a naradi ke zpracovani oliv "turnji" a v každem domku se i dnes nachazi autenticky interier.